angora

Vlna. Po staletí ověřený plně přírodní materiál na výrobu oblečení, ale i oděvních doplňků a vybavení pro život.

I přes velkou produkci bavlny a umělých materiálů má a získává na trhu stále větší místo. Hlavně pro jedinečné vlastnosti. Víte, jaké druhy vlny existují, jak se mezi sebou liší, jaké jejich vlastnosti se vám pro život hodí? Zjistěte v článku a mějte přehled.

Vlna z plání i hor celého světa

Podhůří Himálaje, travnaté stepi Austrálie, drsné prostředí And, ale i vyprahlé pouště Afriky. Tam všude žijí zvířata, která lidem slouží pro cenný zdroj vlny.

Na světě existují zhruba 2 miliardy zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna. Pouze malá část z nich je však vhodná ke zpracování textilní příze. Výrobci vlnu nejčastěji získávají ze srsti ovcí. Dalšími zvířaty chovanými pro vlnu jsou například kozy, ale i velbloudi nebo lamy.

Moderní vlna nekouše

„Auu! Proč ten svetr tak kouše?“ Možná si podobnou scénu pamatujete ze svého dětství i vy. Odřený krk, svědění. Kdysi dávno si na holé tělo vlněný svetr, bez odolné spodní vrstvy, oblékl jen odvážlivec. Moderní typy vlny jsou už ale jemné jako hedvábí.

Dnešní moderní technologie umožňuje zpracování vlny do velmi jemné podoby. Je pak příjemná, měkká a hebká. V létě chladí, v zimě hřeje. Pohltí a odpaří více vody než bavlna. I proto dnes vlněné doplňky oblékají i sportovci. Z vlny jsou lůžkoviny, deky, přikrývky, hřejivá obuv, měkoučké fusaky pro nejmenší členy rodiny.

Vyznejte se ve vlně. Jaké jsou druhy podle původu?

Alpaka

 Vlna ze srsti lamy alpaky. Kvalitní, jemná, podobá se prachovému peří. Dělí se na dva druhy – dlouhé Suri a kratší Huacaya. Alpaka je levnější než vikuní. Nejvíce lam žije v Peru. Výrobci z alpaky tvoří svetry, klobouky, rukavice, šály, ale i ložní prádlo a koberce.

Angorská 

Je produkt ze srsti angorských králíků. Protože jsou jejich chloupky vyplněné vzduchem, je vlna velmi jemná a lehká. Výrobky s angorskou vlnou poznáte podle chlupatého chmýří. Z angorské vlny si obléknete třeba svetr, který vám z pletací příze uplete babička.

Jehněčí

Anglicky lambswool, je vlna z prvního stříhání jehněte, zhruba v jeho 6 měsících. Vhodná na jemnější výrobky, například pro miminka.

Kašmírová

Neboli kašmír pochází ze srsti kašmírových koz. Na dotyk velmi jemná, lehká a hřejivá. Vlákno má sklon ke žmolkování. Označení „kašmírská“ pochází údajně od perského hodnostáře Ali Em Hamdani, který ve 14. století zavedl v Kašmíru zpracování těchto vláken. Nejvíce kašmírových koz žije v Číně, na severu Indie, v Pákistánu a Nepálu. Z této vlny zakoupíte šálu, šátek, sukni nebo svetr. Ale musíte si dost připlatit.

Merino vlna

Získává se z ovcí stejnojmenného plemene, chovaného nejčastěji v Austrálii. Merino je na dotek měkké, jemné, vyniká výbornými tepelně izolačními vlastnostmi a prodyšností. Z merino vlny si obléknete funkční prádlo pro sport i volný čas, hebké svetry. Fusaky z merina mají v oblibě děti, dospělí zase lůžkoviny – deky, přikrývky, polštáře. Více se Merinu se dozvíte na konci článku. 

Mohér

Vlna ze srsti angorských koz. Její typickou vlastností je hebkost, jemnost a přirozená vlnitost. Mohér neplstnatí, je vhodným materiálem pro výrobu svetrů, zimních doplňků. Jelikož je mohér na pohled a omak podobný lidským vlasům, setkáte se s ním také u plyšových zvířátek nebo vlásků panenek.

Ovčí

Vlna z dospělé ovce. Na rozdíl od vlny jehněčí je ta ovčí pevnější, avšak hrubší na dotek. V nabídce obchodníků najdete například ovčí deky, polštáře, bačkory a vesty.

Vlna z pižmoně

Pižmoní neboli qiviut z pižmoně severního. Díky své husté srsti zvíře zvládá žít v drsných podmínkách severní Kanady a Aljašky. Divoce žijícím zvířatům chovatelé vlnu nestříhají. Využívají jen sesbírané chuchvalce při línání. Eskymáci v současnosti začínají zakládat pižmoňové farmy. Vyrábějí oděvy s tradičními eskymáckými vzory.

Vlna pižmoňů je velmi kvalitní, trvanlivá, pevná, velice hřejivá. Je měkčí než kašmír, neplstnatí a nemění svou velikost ani ve vodě. Po vikuní vlně je však druhou nejdražší.

Velbloudí

Neboli camel je velmi podobná vlně lamy. Většinou ji výrobci ponechávají v přírodním zlatohnědém odstínu, avšak existuje i barvená varianta. Z velbloudí vlny vyrábí kabáty, svetry, z hrubších vláken koberce.

Vikuňa vlna

Ze srsti lam druhu vikuňa. Vlnu chovatelé stříhají jen jednou za tři roky. Lamu ale musí nejprve odchytit v divoké přírodě. Vikuňa vlna je jednou z nejdražších. Za oblek nebo kabát z vikuní vlny zaplatíte i stovky tisíc korun.

Která je nejlepší?

Žádná. Každá má své výhody i negativa, hodí se pro odlišné použití. Můj favorit je merino – pro její skvělý poměr cena/výkon i jedinečné vlastnosti.

O údržbě vlněných výrobků si můžete přečíst v dalším článku.

Zdroj: woolife.cz