Co je vlna? Vlna je přírodní živočišné vlákno, nejčastěji získávané z ovčího rouna. V textilu se používají i další živočišná vlákna, například alpaka, mohér nebo kašmír. Vlna hřeje, odvádí vlhkost a je prodyšná. Jednotlivé druhy se liší jemností, hřejivostí i nároky na péči.
- Co je vlna
- Co vlna umí
- Jak poznám pravou vlnu
- Co vlna neumí
- Alergie na vlnu
- Proč to kouše
- Aby vlna nekousala
- Mýty o vlně
- Péče o vlněné oblečení
Úvodem pár slov
Vlna se stala trochu opomenutým pojmem. Nedivím se, že se na ni zapomnělo. Generace žen, které ji po válce běžně zpracovávaly a nosily, už pomalu odešla a spolu s ní i část znalostí o zpracování vlny a výrobě vlněných výrobků.
Abych ale byla spravedlivá. V současnosti se ruční práce znovu vracejí a snad roste i povědomí o vlně jako takové. Chci tomu také trochu pomoci.
Přemýšlíte o nákupu některého výrobku z vlny? Nebo jste si právě vybrali svůj nový vlněný kousek by OliTé? Pořád ve vás rezonuje termín zubaté ovce? V článku vás nejspíš přesvědčím o tom, že vlna nemusí nutně kousat. 🙂
Ať tak či tak, těší mě, že se tak děje.
K vlněným výrobkům
Mé výrobky obsahují takový poměr přírodních vláken, aby si zachovaly vlastnosti daného materiálu a zároveň byly praktické na nošení a údržbu.
Dnes je kolem nás spousta umělých vláken. Jsou levná a snadno se udržují, ale když se v nich člověk zpotí, často drží vlhkost u těla a začnou studit. Citlivé pokožce navíc nemusí dělat dobře.
Pěkně prosím, přemýšlejte, co oblékáte a do čeho balíte své děti. Nemusí být všechno stoprocentně přírodní, ale je dobré vědět, co daný materiál umí a proč ho vybíráte.
Ruční výroba pro mě není návrat do minulosti. Vybírám materiály s rozmyslem a přemýšlím nad tím, jak bude výrobek sedět, k čemu bude sloužit a jak dlouho vydrží. Pak se s ním dlouho mazlím, aby byl podle mých představ a vy jste ho rádi nosili.
Proč právě vlna a něco o ní
Vlna se získává ze srsti ovcí, alpak, vikuní, angorských králíků, angorských a kašmírských koz, velbloudů, pižmoňů nebo jaků. Jednotlivé druhy se liší jemností, hřejivostí, cenou i tím, jak působí na pokožku.
Nejpoužívanější a cenově nejdostupnější je ovčí vlna. Merino je její jemnější druh a podle síly vláken může být vhodné i pro děti a miminka. Je měkké, dobře hřeje a často se používá také na oblečení, které se nosí přímo na těle.
Alpaka je lehká, velmi hřejivá a neobsahuje lanolin. Mnoho lidí ji proto snáší lépe než hrubší ovčí vlnu. I u ní ale záleží na jemnosti vlákna a citlivosti pokožky.
Velbloudí vlna je velmi hřejivá a patří mezi dražší textilní suroviny. Podobně je na tom kašmír, který se získává z jemné podsady kašmírských koz.
Vlna z vikuní patří mezi nejdražší na světě. Vikuňa žije v Jižní Americe a její srst se získává jen v omezeném množství sběrem.
Mohér pochází z angorských koz. Je lehký, lesklý, nadýchaný a dobře hřeje, ale citlivé pokožce může vadit.
Angora se získává ze srsti angorského králíka. Je velmi jemná, lehká a hřejivá. Nejčastěji se používá ve směsích s dalšími materiály, protože samotné vlákno je méně odolné.
Co je vlna
Vlna je přírodní živočišné textilní vlákno.
Základní stavební látkou vlny je keratin. Je to nerozpustná bílkovina, ze které se skládají také naše vlasy nebo nehty.
Povrch vlněného vlákna tvoří drobné šupinky, které se překrývají podobně jako tašky na střeše. Právě tahle struktura ovlivňuje, jak vlna hřeje, pracuje s vlhkostí, pruží a proč může při nesprávném praní zplstnatět.
Jednotlivé druhy vlny se liší jemností, délkou a pružností vláken. Proto může být jedna vlna měkká a příjemná i na holé pokožce, zatímco jiná se hodí spíš na svrchní oblečení, deku nebo bytové doplňky.
Co vlna umí
Vlna je hydroskopická. Dokáže přijímat vlhkost do struktury vlákna, aniž by na dotek hned působila mokře. Když se zpotíte, pomáhá odvádět vlhkost od pokožky a postupně ji uvolňuje do okolí. Při jejím odpařování se zároveň odvádí část tělesného tepla, takže vlna v teple pomáhá i ochlazovat.
Právě proto je vlna tak funkční nejen v zimě, ale i v létě. Mezi jejími přirozeně zvlněnými vlákny se drží vzduch, který v chladu izoluje a pomáhá udržet teplo. Když se ale zpotíte, vlna odvádí vlhkost od pokožky a při jejím odpařování tělo naopak ochlazuje. Jemné merino se proto s oblibou používá na spodní prádlo, trička a sportovní oblečení. Po zpocení nezůstává studené a mokré.
Také nezachytává pachy tak rychle jako jiné textilní materiály. Není proto nutné ji prát po každém nošení. Čepici, svetr nebo nákrčník často stačí nechat vyvětrat.
Vlna je přirozeně pružná, méně se mačká a při správné péči si dlouho drží tvar.
Co je lanolin
Lanolin je žlutá voskovitá látka, kterou produkují mazové žlázy ovcí. Chrání jejich srst a pokožku před vlhkostí. Laicky se mu říká ovčí tuk, i když ve skutečnosti jde o vosk. Latinsky se jmenuje Adeps lanae.
Jsem farmaceutická laborantka a s lanolinem jsem v laborce pracovala moc ráda. Zvláštně voní a dokáže zachránit mast, která se takzvaně nechce chytit.
Lanolin je hydrofobní, takže na povrchu vodu odpuzuje. Zároveň ale funguje jako výborný emulgátor a dokáže do masťového základu přijmout vodu. Proto se používá v mastech, do kterých potřebujeme zapracovat vodnou složku, a v přípravcích na suchou nebo namáhanou pokožku.
Na ovčí srsti vytváří ochrannou vrstvu a brání jejímu rychlému promočení. Při praní a zpracování vlny se ale velká část lanolinu odstraní, takže v hotové přízi nebo oblečení ho může zůstat jen malé množství. I proto se doporučuje prát vlněné oblečení v přípravku s lanolinem.
Zdravotní benefity
Vlněné výrobky pomáhají udržet tělo v teple a suchu. Suché teplo bývá příjemné při ztuhlých svalech nebo bolestech zad a kloubů, proto se vlna používá také na bederní pásy, návleky a přikrývky.
Kde jinde se využívá
Vlna se používá i jako ekologický izolant ve stavebnictví. Dobře tepelně i zvukově izoluje a po skončení životnosti je biologicky rozložitelná. Na zahradě může posloužit také jako mulč nebo postupně se rozkládající materiál.
A navíc fakt špatně hoří. Nezapálí se tak snadno jako řada jiných materiálů, po odstranění zdroje ohně většinou sama zhasne a netaví se jako syntetická vlákna.
A z toho plyne jedna finta. Čtěte dál.
Jak poznám pravou vlnu
Nejjednodušší je podívat se na štítek se složením. U hotového oblečení tak zjistíte, jestli výrobek obsahuje vlnu a v jakém množství.
A pak je tu jedna jednoduchá finta, která se hodí hlavně pletařkám. U oblečení se dělá špatně, protože k ní potřebujete kousek vlákna. Přízí ale máme habakuk. Soudím podle svojí syslírny.
Vezměte krátký kousek vlákna a opatrně ho zapalte nad nehořlavou podložkou. Pravá vlna hoří pomalu, po odstranění plamene většinou sama zhasne a je cítit podobně jako spálené vlasy. Vzniklý oharek je křehký a mezi prsty se snadno rozdrolí.
Umělé vlákno se při hoření často taví, chemicky zapáchá a na konci vytvoří tvrdou kuličku, která se rozdrolit nechce.
Zkoušku dělejte jen s opravdu malým kouskem příze a mimo dosah dalších textilií.
Co vlna neumí
Je to úplně nanic, ale vlna neskutečně moc chutná molům. Ona zkrátka nemá ručičky, tak nemůže ty vlnolačné moly uplácat k nežití.
Ve skutečnosti vlnu nežerou dospělí motýlci, ale jejich larvy. Nejvíc je lákají přírodní vlákna se zbytky potu, mastnoty nebo jiných nečistot. Proto je důležité ukládat do skříně jen čisté a úplně suché oblečení. To vlněné obzvlášť.
Naše praprababičky mívaly cedrové truhly, do kterých si dávaly svou výbavu. Ony zkrátka věděly, že cedr molům nevoní. Já používám cedrový esenciální olej, který kapu na keramické destičky, a také cedrové dřevo do skříně.
Cedrové destičky nebo dřívka různých tvarů se prodávají i s jemným smirkem. Když vůně zeslábne, povrch lehce obrousíte a odhalíte další voňavou vrstvu dřeva. Moli nemají rádi aromatické vůně. Dobře vám jako prevence poslouží sáčky se sušenou levandulí nebo bobkový list.
Výš zmíněné ale nestačí ve chvíli, kdy už ve skříni objevíte stříbřité šupinky připomínající okvětní lístky slaměnek, drobné pavučinkové bílé chomáčky, nebo dokonce živé larvy nebo létající dospělce. Pak je potřeba skříň vyklidit, všechno důkladně zkontrolovat a napadené věci ošetřit.
Přesný postup najdete v článku Jak se zbavit molů ve skříni a v oblečení.
Alergie na vlnu
Samotné vlněné vlákno se nepovažuje za běžný kožní alergen. To, co lidé často označují jako alergii na vlnu, bývá spíš mechanické podráždění pokožky hrubším vláknem.
Kontaktní alergie na lanolin existuje, ale není častá. Vyšší riziko může být u lidí s narušenou kožní bariérou, chronickým ekzémem nebo jiným zánětlivým onemocněním kůže.
Když vás tedy vlněné oblečení svědí nebo kouše, nemusí to automaticky znamenat alergii. Často záleží na jemnosti vlákna, jeho zpracování a citlivosti vaší pokožky.
Proč to kouše
Vlna kouše hlavně kvůli mechanickému tření pleteniny o pokožku. Rozhoduje především tloušťka a poddajnost jednotlivých vláken.
Hrubší ovčí vlna může mít vlákna silná kolem 35 až 40 mikronů, zatímco jemné merino přibližně 17 až 21 mikronů. Jemnější vlákno se snáz ohne a při dotyku do pokožky tolik nepíchá. Proto bývá merino lépe snášeno i lidmi, kterým běžná hrubší vlna vadí.
Pocit, že vlna kouše, je ale hodně individuální. Záleží na druhu vlny, jemnosti a zpracování příze, vazbě pleteniny i na tom, kde výrobek nosíte. Materiál, který je příjemný na čepici, může škrábat na krku nebo jinde na holé pokožce.
Podrobněji to vysvětluji v článku Proč vlna kouše a které druhy vlny nekoušou.
Aby vlna nekousala
Hotový výrobek už na jemnější druh vlny nepředěláte. Správným praním a šetrným ošetřením ale můžete vlákna trochu zjemnit a zmírnit škrábání při nošení.
Jak odstranit kousání vlny? Nápravu lze zjednat lanolinem, mražením, octem nebo i vlasovým kondicionérem. Mně to celkem dobře funguje to. Přesný postup nejdete v článku Jak prát vlnu.
Mýty, které nejsou pravda
Vlnu musíme pravidelně prát. Není to pravda, vlna je samočistící a navíc častým praním se snižuje její kvalita.
Vlnu musíme pravidelně prát. Není to pravda. Vlna nezachytává pachy tak rychle jako některé jiné materiály a často ji stačí nechat pořádně vyvětrat. Zbytečně častým praním se její kvalita naopak snižuje.
Když se nepere, musí v ní být prach, breberky a roztoči. Ani to tak úplně neplatí. Vlna je antistatická, takže nepřitahuje prach tolik jako některé syntetické materiály. Přesto je potřeba ji pravidelně větrat, čistit podle potřeby a ukládat suchou a čistou.
Vlna se nosí jen v zimě. Tak tohle je obří mýtus. Díky prodyšnosti, hydroskopickým vlastnostem a termoregulaci může být příjemná i v létě. Jemné merino se běžně používá na trička, spodní prádlo nebo sportovní oblečení. Vyzkoušeno i na dětech.
Každá vlna kouše. Nekouše. Záleží na jemnosti vláken, jejich zpracování a citlivosti pokožky. Jemné merino může být příjemné i přímo na těle, zatímco hrubší ovčí vlna se hodí spíš na svrchní oblečení.
Ovčí vlna je málo pružná a rychle se opotřebí. Ani to není pravda. Vlněné vlákno je přirozeně pružné, dobře se vrací do původního tvaru a při správné péči může vydržet dlouhé roky.
Vlna je složitá na údržbu. Ani ne. Potřebuje jen trochu jiné zacházení než běžné prádlo, ale žádná věda to není. Když víte, čemu se vyhnout, péče o ni je jednoduchá.
Jak o vlnu pečovat
Když už vlna praní potřebuje, použijte vlažnou vodu a prostředek určený na vlnu. Výrobek netřete, nekruťte a nevystavujte prudkým změnám teploty.
Po vyprání z něj jemně vytlačte vodu, upravte ho do původního tvaru a nechte uschnout vodorovně.
Tady je cesta k podrobnému návodu, jak prát vlnu v ruce i v pračce, včetně rady, jak odstranit kousání vlny.
FAQ
Co je vlna?
Vlna je přírodní živočišné vlákno. Nejčastěji se získává ze srsti ovcí, ale také z alpak, koz, králíků, velbloudů, jaků nebo pižmoňů.
Proč vlna hřeje?
Mezi přirozeně zvlněnými vlákny se drží vzduch, který funguje jako izolační vrstva. Díky tomu vlna zpomaluje únik tělesného tepla a dobře hřeje i při malé hmotnosti.
Je vlna vhodná i na léto?
Ano. Vlna přijímá vlhkost, odvádí ji od pokožky a při jejím odpařování pomáhá tělo ochlazovat. Jemné merino se proto používá také na letní trička, spodní prádlo a sportovní oblečení.
Proč vlna kouše?
Nejčastěji kvůli hrubším a méně poddajným vláknům, která pokožku mechanicky dráždí. Záleží na druhu vlny, jemnosti příze, jejím zpracování i citlivosti konkrétního člověka.
Může být člověk alergický na vlnu?
Samotné vlněné vlákno se nepovažuje za běžný kožní alergen. Svědění bývá častěji způsobené mechanickým podrážděním. Kontaktní alergie na lanolin existuje, ale není častá.
Jak poznat pravou vlnu?
Nejjednodušší je zkontrolovat štítek se složením. U odstřiženého kousku příze lze použít zkoušku hořením. Vlna je cítit podobně jako spálené vlasy a vytvoří křehký oharek, který se mezi prsty snadno rozdrolí.
Jak často se má vlna prát?
Vlnu není potřeba prát po každém nošení. Čepici, svetr nebo nákrčník často stačí pořádně vyvětrat. Perte je až tehdy, když jsou skutečně špinavé.
Jak chránit vlnu před moly?
Do skříně ukládejte jen čisté a úplně suché výrobky. Pravidelně kontrolujte záhyby a švy. Cedr nebo levandule mohou sloužit jako prevence, ale při výskytu larev, jejich schránek připomínajících drobné ruličky, pavučinek nebo létajících dospělců je potřeba skříň vyklidit a vše důkladně ošetřit.
