11 druhů vln a jak se s nimi pracuje
Vlna je po staletí ověřený, plně přírodní materiál na výrobu oblečení, ale i oděvních doplňků a vybavení pro život.
I přes velkou produkci bavlny a umělých materiálů má a získává na trhu stále větší místo. Hlavně pro své jedinečné vlastnosti. Jaké druhy vlny existují a jak se mezi sebou liší? Jaké jejich vlastnosti se vám pro život hodí a jak se s nimi pracuje? Zjistěte v článku a mějte přehled.
Vlna z plání i hor celého světa
Podhůří Himálaje, travnaté stepi Austrálie, drsné prostředí And, ale i vyprahlé pouště Afriky. Tam všude žijí zvířata, která lidem slouží pro cenný zdroj vlny.
Na světě existují zhruba 2 miliardy zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna. Pouze malá část z nich je však vhodná ke zpracování textilní příze. Výrobci vlnu nejčastěji získávají ze srsti ovcí. Dalšími zvířaty chovanými pro vlnu jsou například kozy, ale i velbloudi nebo lamy.
Moderní vlna nekouše
„Auu! Proč ten svetr tak kouše?“ Možná si podobnou scénu pamatujete ze svého dětství i vy. Odřený krk, svědění. Kdysi dávno si na holé tělo vlněný svetr, bez odolné spodní vrstvy, oblékl jen odvážlivec. Moderní typy vlny jsou už jemné jako hedvábí.
Dnešní moderní technologie umožňuje zpracování vlny do velmi jemné podoby. Je pak příjemná, měkká a hebká. V létě chladí, v zimě hřeje. Pohltí a odpaří více vody než bavlna. I proto dnes vlněné doplňky oblékají i sportovci. Z vlny jsou lůžkoviny, deky, přikrývky, hřejivá obuv, měkoučké fusaky pro nejmenší členy rodiny.
Víte, jaké druhy vlny jsou? Vyznejte se ve vlně
Vlna alpaka
Vlna ze srsti lamy alpaky. Kvalitní, jemná, podobá se prachovému peří. Dělí se na dva druhy – dlouhé Suri a kratší Huacaya. Alpaka je levnější než vikuní. Nejvíce lam žije v Peru. Výrobci z alpaky tvoří svetry, klobouky, rukavice, šály, ale i ložní prádlo a koberce.
Z vlny alpaky se perfektně plete i háčkuje. Po prvních pokusech na nějaké obyčejné pletací přízi třeba z akrylu, rozhodně neuděláte chybu, když po klubíčku z alpaky sáhnete. Vyrobíte si třeba nádherně hřejivou a lehounkou šálu nebo šátek. Návody časem budou. Pokud jste to právě vy, kdo se učí plést, máte se na co těšit.
Angorská vlna
Angora je ze srsti angorských králíků. Protože jsou jejich chloupky vyplněné vzduchem, je vlna velmi jemná a lehká. Výrobky s angorskou vlnou poznáte podle chlupatého chmýří. Z angory si obléknete třeba svetr, který vám z pletací příze uplete babička a nebo já. Je to lehoučká a chundelatá příze. Plete se s ní trochu obtížněji, právě kvůli těm chloupkům, proto ji doporučuji spíše pro pokročilejší pletařky. Osobně bych z ní neháčkovala, ale můžete klidně vyzkoušet.
Jehněčí vlna
Anglicky lambswool, je druh vlny z prvního stříhání jehněte, zhruba v jeho 6 měsících. Je vhodná na jemnější výrobky, například pro miminka. Na tuhle přízi jsem ještě nenarazila, bohužel. Až ji zkusím, rozhodně bude výrobek ke koupi zde v obchodě a povím vám pak o ní víc.
Kašmírová vlna
Neboli kašmír pochází ze srsti kašmírových koz. Na dotyk velmi jemná, lehká a hřejivá. Vlákno má sklon ke žmolkování. Označení „kašmírská“ pochází údajně od perského hodnostáře Ali Em Hamdani, který ve 14. století zavedl v Kašmíru zpracování těchto vláken. Nejvíce kašmírových koz žije v Číně, na severu Indie, v Pákistánu a Nepálu. Z této vlny seženete strojově vyráběnou šálu, šátek, sukni nebo svetr. Ale musíte si dost připlatit.
Já osobně jsem si upletla nadkolenky v kombinaci vlny s kašmírem a jsou k nezaplacení. Příze byla tenoučká a hebká, krásně se s ní pletlo.
Merino vlna
Získává se z ovcí stejnojmenného plemene, chovaného nejčastěji v Austrálii. Merino je na dotek měkké, jemné, vyniká výbornými tepelně izolačními vlastnostmi a prodyšností. Z merino vlny si obléknete funkční prádlo pro sport i volný čas, trika i hebké svetry. Fusaky z merina mají v oblibě děti a to i ty pletené ručně. Z merino úpletu třeba i body, trička, punčocháče nebo ložní prádlo.
Z toho plyne, že odpověď na častou otázku kouše merino vlna? Merino vlna nekouše a proto je to skvělá vlna na pletení pro děti. Více se mu věnuji tady.
Z merina pletu moc ráda hlavně pro děti. Třeba čepičky Skřítek. A protože vlastností merina je jeho vytahování při nošení, právě u téhle čepice je to výhoda. Roste totiž s dítětem. Po vyprání se zase vrátí do původní velikosti.
Mohér
Vlna ze srsti angorských koz. Její typickou vlastností je hebkost, jemnost a přirozená vlnitost. Mohér neplstnatí, je vhodným materiálem pro výrobu svetrů, zimních doplňků. Jelikož je mohér na pohled a omak podobný lidským vlasům, setkáte se s ním také u plyšových zvířátek nebo vlásků panenek. Článek o něm je zde.
Ovčí vlna
Vlna z dospělé ovce. Na rozdíl od vlny jehněčí je ta ovčí pevnější, avšak hrubší na dotek. V nabídce obchodníků najdete například ovčí deky, polštáře, bačkory a vesty. Česance z ovčí vlny se hodí na předení, plstění a jiné ruční práce, třeba na andělky z vlněného česance.
Ovčí vlna na pletení se hodí, ale podle mého soudu, bude kousavější, protože se dospělé ovce stříhají maximálně dvakrát do roka. Pamatujete se na vlněné svetry od našich babiček a prababiček? Dost to kousalo, že? Ale na to pomůžou určitě tyhle tipy. Nicméně to se bavíme o ručně spřádané vlně. S tou průmyslově zpracovávanou na přízi, je to už jinak. Je mnohem jemnější.
Vlna z pižmoně
Neboli qiviut je z pižmoně severního. Díky své husté srsti zvíře zvládá žít v drsných podmínkách severní Kanady a Aljašky. Divoce žijícím zvířatům chovatelé vlnu nestříhají, využívají jen sesbírané chuchvalce při línání. Eskymáci v současnosti začínají zakládat pižmoňové farmy. Vyrábějí oděvy s tradičními eskymáckými vzory.
Tenhle druh vlny je druhý nejdražší hned po vlně z vikuně. Vlna je pevná, hodně hřejivá, je měkčí než kašmír. Dokonce ani neplstnatí – to chceš a nemění svou velikost ani ve vodě. Zatím jsem takovou přízi nesehnala a s ohledem na cenu, ani neseženu.
Velbloudí vlna
Neboli camel je velmi podobná vlně lamy. Většinou ji výrobci ponechávají v přírodním zlatohnědém odstínu, avšak existuje i barvená varianta. Z velbloudí vlny vyrábí kabáty, svetry, z hrubších vláken koberce.
S touhle vlnou jsem ještě neměla možnost pracovat.
Vikuňa vlna
Je ze srsti lam druhu vikuňa. Vlnu chovatelé stříhají jen jednou za tři roky. Lamu ale musí nejprve odchytit v divoké přírodě. Vikuňa vlna je jednou z nejdražších. Za oblek nebo kabát z vikuní vlny zaplatíte i stovky tisíc korun.
Vlna z jaka
Jačí vlna pochází z dlouhé podsady tibetských jaků, kteří žijí v extrémních podmínkách Himalájí. Díky tomu je tato vlna výjimečně teplá, měkká a odolná.
Měla jsem možnost uplést čepici na zakázku se směsi vlny alpaky, jaka, merina a hedvábí. Něco tak lehkého a hřejivého jsem ještě neviděla a v ruce neměla. Příze byla opravdu tenká, ale díky chloupku byla naprosto boží. Pletení bylo náročné, už kvůli černé barvě, ale výsledek stál za to.
Který druh vlny je tedy nejlepší?
Žádný. Každý druh vlny má své pro a proti a hodí se pro odlišné použití. Můj favorit je merino – pro její skvělý poměr cena/výkon i jedinečné vlastnosti a alpaka, pro její hřejivost a tvarovou stálost.
Jak se starat o vlnu si můžete přečíst v dalším článku.
Nenechte si ujít novinky v mé tvorbě
Přihlaste se k odběru newsletteru hned teď. Budete mít z první z ruky informace o nových článcích, nápadech a tipech. Využijte možnosti získat nové kolekce za výhodnější ceny registrací v eshopu.
Slibuji, že vám emailovou schránku nezahltím. Sama to nemám ráda.
